zrovna u této aktivity bych očekával dodržení pravidla o nutnosti přítomnosti celého týmu. stejně jak loni byl vrchol hry průchod hvězdnou bránoum, tak tady by to mohlo být stejné. nebýt toho, že než jsme dorazili na místo, už jsme šli dál, protože část týmu to prostě měla o něco blíž..
Výslech byl pro mě taky jedním z vrcholů hry. Vyslýchající byl skvělej, nechápu, jak zvládl udržet vážnou tvář. Konkrétně náš tým byl při výslechu doslova v slzách.
Bylo to skvělé. Ten aha efekt, že můžu být za výslech rád, byl tak silný, že jsem se musel smát, i když vyšetřovatel hrál svou roli mistrně (a ještě doteď mi trochu píská v uších, jak na mě vykřikl: "Tak kostelíček? Svatá Terezka?" a poslal místo mě dalšího). Pro mě nejlepší moment z celé hry (kterou jsme došli jen na 3. stanoviště lineárky, takže samozřejmě nemám reprezentativní vzorek). Moc se mi líbilo, jak byl letos příběh ve hře cítit.
Michal: "Aha, tak proto se spolubydlící ptal, jestli si může půjčit moji lampu."
Vlastík: Přesně, s odstupem je to super! ;-)))
