Agent u Písecké brány byl nedůvěřivý a chtěl si týmy prověřit. Pokud jsou z budoucnosti, jistě jim budou chutnat amarouny, které pro ně připravil. Prý když v televizi dávali Návštěvníky, tak lidé z 25. století nic jiného nejedli.
Amarouny byly ve dvou barvách, v každém bylo zatavené písmenko a byly seřazeny ve třech obdélnících 3x2. No jasně, Braille. Interpretace barevných amarounů podle Braillovy abecedy dala nápovědu SŮL. Nežereš amarouny, nepochopíš šifru. Kdo amarouny ochutnal, záhy zjistil, že i ve 25. století platí zásada, že chuť krát zdraví rovná se konstanta a vysoce výživné amarouny jsou naprosto bez chuti. To byli ti šťastnější. Ti ostatní okusili nechutně přesolený kus želé. Ale kdo se nenechal odradit, tak okoštoval všechny amarouny. A zjistil, že když čte písmenka jen v těch slaných amarounech, tak mu vyjde řešení HELLICHOVA.