Jedná se o mix mezi orienťákem, chaotickou částí a startovní aktivitou. Mapa byla více či méně nápadně rozdělena sítí na 9x9 polí. Stanoviště se nacházela u významných terénních značek (strom, rozcestník, studánka apod.), každé bylo v jiném čtverci sítě. Mapové značky, u nižch se stanoviště nacházela, byly zakresleny v mapě v počtu 1-9 (na daných místech se nutně nemusí dané objekty vyskytovat). V jednom mapovém čtverci byla vždy nejvýš jedna mapová značka.
9 stanovišť vyznačených v mapě bylo obsluhováno organizátorem, resp. doktorandem. Vydávála se na nich šifra, a odkaz na další stanoviště řetězu. Výsledkem šifry bylo heslo, které bylo možné u přítomného organizátora směnit za další část velké šifry: několik souřadnic ve čtverci 9x9.
V Kunratickém lese existovalo 9 řetězů stanovišť o délce mezi 1-9. Na těchto stanovištích byla pouze vylepená informace o tom, kde se nacházel další článek řetězu (pomocí azimutu a vzdálenosti). Na posledním stanovišti byla informace o tom, že se jedná o poslední prvek řetězu. V jednom mapovém čtverci byl vždy maximálně jeden prvek jednoho řetězu.
Popis řešení orienťáku Části zadání velké šifry bylo možné získat několika způsoby:
- Oběháním řetězů a jejich lokalizací
- Vyluštěním šifer
- Vypsáním a očíslováním značek v mapě
Zadání velké šifry bylo jednoduché sudoku, části zadání umísťují několik exemplářů jedné cifry (značky stanoviště v úvodní mapě). Různé značky bylo možné získat různými způsoby, některé značky dvěma či třemi způsoby, některé nemusely být v zadání vůbec. Sudoku mělo být dobře luštitelné ze všech cifer jednoho způsobu (tedy např. stačilo všechno oběhat). Kombinace způsobů mohlo sudoku ještě dále ulehčit.
Průvodní text velké šifry měl 81 písmen, a bylo ho tedy možné vepsat do tabulky stejně velké, jako je sudoku (9x9). V prvním sloupci byla integrovaná nápověda, které značky číst - zříceniny. Z textu se pak vybrala písmena odpovídající zřícenině.
Zdejsisif ravypadAf ikaneMate celkemkoP ecvAriant naResenis iKovnosta neboboJov ybehVlese
Řešení: ZAM PARK JV