Diskuze

Yeti: Něco jiného než symetrická tečka se objevilo i když jsme svítili skrz ten "papírek", co chránil baterku :-)

Ale asi Ti musím dát za pravdu - mně se na tom prostě jen nelíbi to, že správný postup se nijak nepotvrzuje a mám asi příliš slabé znalosti fyziky, abych dokázal posoudit, co kde může svícení laserem udělat a jestli cenzurovaná místa na fólii mají právě takovou strukturu, že může po prosvícení laserem něco odhalit. Za sebe bych potřeboval silnější potvrzení, než "něco jiného než symetrická tečka".

Orgové, díky za hru, letošní ročník prakticky neměl chybu[*], téma bylo výborně využito (průchod hvězdnou bránou nezapomentutelný). Ale stěžovat si stejně budu ;-)

Čím to je, že v poslední době u je her, kde je všechno on-line a orgové mají v databázi, kdy a kde si který hráč uprdnul, tak hrozný problém zveřejnit výsledky sekundu poté, co hra skončí? Alespoň jako nějaký dump toho, jak si všemocný herní systém myslí, že hra dopadla. Celkové zhodnocení a komentář orgů samozřejmě nejsou hned.

[*] Ne že by se mi líbily všechny šifry, ale občasné neprotnutí se s myšlením orgů vyřešil herní system.

Diky za hru, moc jsme si to uzili. Za me nejlepsi Matrix vubec.

Míla: Jak myslíš to ,,laser; klasický problém, kdy tým neví, jestli danou úlohu řeší správně a nedozví se to, dokud nezíská řešení``?

Že úlohu řešíš správě zjistíš ve chvíli, kdy posvítíš skrz fólii a ono se objeví něco jiného než symetrická tečka.

Obtížnost následného získání všech písmen v dostatečné kvalitě a přečtení řešení ji jiná věc (nám to zrovna šlo snadno), ale poznat, že postupuješ správně, nebyl problém. A poznat, že NEpostupuješ správně obecně u šifry nejde.

Moc díky za hru, kterou řadím na 3. místo svého osobního žebříčku Matrixů :-) K sepsání reportáže se už asi nedostanu, tak zkusím své postřehy předat alespoň zde.

Co se mi líbilo:

• většina šifer první části (hlavně adjektivní tabulka a dívka s dírkou)
• průchod bránou a ostatní technické vychytávky
• vlastní mapa a zaměřování stanovišť
• striktně městská trasa se vstřícnou dramaturgií stanovišť, kdy se začíná na periferii (dokud jezdí denní spoje) a pokračuje v centru, která tak nezvýhodňuje rychlé luštiče oproti těm pomalejším
• motivace před hrou i během ní, příběh
• milý a vstřícný přístup orgů před hrou i během ní
• nešifrové úkoly na konci větví

Co se mi nelíbilo:

• většina šifer ve druhé části (neelegantní, překombinované) a jejich přílišná obtížnost
• některé šifry první části (KOCH, Politická)
• velký obtížnostní skok mezi první a druhou částí; v tuto chvíli mám pocit, že se muselo vyplatit dotáhnout všechny větve první části a druhou vůbec neluštit a jen sesbírat (ideálně po jednotkách lidí), což jsme bohužel nezvládli včas vyhodnotit (a později si chtěli spíš zaluštit dohromady, než se noční dopravou rojzet individuálně po větvích)
• nemožnost hru dokončit - já sám jsem rád, pokud jsou šifrovačky výzvou, ale tady mi to přišlo opravdu nereálné :-)
• laser; klasický problém, kdy tým neví, jestli danou úlohu řeší správně a nedozví se to, dokud nezíská řešení. A i když ji správně řeší, stačí drobná nepřesnost a řešení stejně nezíská.

Už prostým porovnáním počtu odrážek je jasné, že celkově se mi hra moc líbila a organizátorům za ni velice děkuji. Mám pocit, že složení org. týmu prošlo výraznou proměnou a že nová krev přinesla nové nápady a odvahu zkoušet nové postupy, čehož si nesmírně cením.

Přeji hodně nápadu do přístího ročníku a zasloužený odpočinek :-)

To, že se náš tým sejde v plné sestavě během hry spíš jen výjimečně, už jsem si skoro zvykl. Šifrový nářez v první fázi jsme si všichni užili, každý však po svém. Já například individuálním přesunem z Jinonic do Zlíchova, kdy výhled z Děvína na noční Prahu patřil k nejhezčím zážitkům letošního ročníku. Protože jsem tam byl už v době pozdější, byl jsem tam sám "se svým městem".

Organizace byla skvělá. Z čeho jsem měl obavy (prostoje na základně) se nenaplnilo a velice oceňuji přístup orgů a ochotu se kterou se nám všichni věnovali. Průchod Hvězdnou bránou byl zážitek. Poprvé jsme sice vzali zavděk "počítačovou simulací", protože tam čekalo už několik týmu na "zážitkcvou verzi", ale při druhém průchodu jsme si to vychutnali naplno a musím smeknout za to, že to orgové dali dohromady.

Z vlastního herního principu jsem trochu na rozpacích. My jsme takoví notoričtí dotahovači, takže jsme si vyluštili celou první fázi a díky tomu jsme ve druhé nemuseli nic řešit. Ten, kdo to udělal naopak zase přišel o šifry v první fázi. Prostě ať tak nebo tak, vždycky něco vypadlo. Navíc to vypadá, že důsledné vyluštění 1. fáze se nám "vyplatilo", což ovšem nikdo dopředu netušil. Jsem zvědavý, jaký byl dramaturgický záměr orgů.

Drobná kaňka byl pak danajský dar přítele Lasera, který jednak (minimálně ten náš) byl trochu nemocný a jednak jeho použití bylo tak špatně reprodukovatelné, že přestože jsme věděli, co hledáme, a věděli, jak to hledat, tak jsme to nenašli. Nedá mi to, abych nezmínil loňskou Tmou, kde jsme skončili na "krabičce" z důvodů v zásadě podobných. Ze svých bohatých inženýrských zkušeností bych dodal, že od skvělého nápadu k použitelné realizaci vede často dost složitá cesta, a mám dojem, že orgové v tomhle ztrácejí soudnost. Na rozdíl od loňské Tmou ale nás to stálo jen poslední hodinu hry, takže mne to (i vzhledem, k jinak skvělému dojmu z předchozího) v zásadě nemrzelo.

Díky za hru a za možnost projít Hvězdnou bránou způsobem, který byl, alespoň pro mne, velmi intenzivní.

Husté! Minulý rok nám ta paralelizácia nesadla, ale tento rok pomohli automatické nápovedy. Nikdy sme príliš neviseli. Akurát sme sa za celú hru zišli všetci len na štarte, asi dvakrát na krátku chvíľu na Palačáku a potom v bráne. Úžasné jazdy: 18 na Praž. Pov. do Kotorské, späť na 18. Na Fidlovačce vyriešené, preskok do 18 späť, park Družby. Chvíľa lúštenia, potom 18 smer Staroměstská na zraz z ďalšou časťou tímu na Staromáku. Na Staroměstské vyriešené, preskok na protismernú 17 na Dvorce. Nohy mám slušne ochodené. Alebo Ľuboš individuálne ob(l)iehajúci 5 hodín oblasť Jinonic. Taká málo spoločenská šifrovačka (v dobrom). :)

Spokojenost. Obdiv. Nadšení.

Za náš tým jsem spokojen s tím, že jsme si velmi intenzivně zaluštili. Že jsme si prošli všechny větve Hvězdné brány a nenechali se rozhodit vesměs vysokými čísly z průběžných statistik.

Obdivuji organizátory, že dokáží vymyslet tak široké množství úloh s velkým rozptylem obtížnosti. Systém hry je výhodnější pro týmy, co disponují několika samostatnými luštiteli schopnými jednotlivě dotáhnout více paralelních větví do konce. Zároveň nediskvalifikují kolektivní luštění a strategii.

A nadšen jsem z noční atmosféry Prahy plné luštitelů. Jen účastník Matrixu věděl, kdo kam patří. V nočních tramvajích se to dalo snadno identifikovat, což bylo v mnoha situacích komické. Ani nevím, kolik týmů žmoulalo zadání v ranním Mekáči na Pavláku a kdo se tiše blížil k bráně u Míráku. Pak třeba oceníte, když si pokecáte při dohledávce na Jezerce nebo při nočním přestupu v Lazarské.

Ale dost filozofování. Těšíme se na zadání toho, co jsme nestihli vyzvednout a pochopitelně i na statistiky a řešení.

Skvělá šifrovačka se srdečním tématem. Mě a spoustě dalších fanoušků jste splnili jejich sen - vytočit a projít hvězdnou bránou, ještě teď se tetelím blahem při vzpomínce na chvíli, kdy jste řekl "Chevron seven locked". Šifry i aktivity byly taky skvělý, ale tu bránu to nepřekoná:). Díky všem, co se na přípravě hry podíleli!

Ještě jednou díky moc za hru. Tohle byl Matrix, jaký jsem si vždycky přál zažít. Víc asi v reportu, ke kterému se, doufám, brzo dostanu. Je totiž o čem psát. :-)

Mimochodem, nečekal bych to, ale letošní Matrix byl co do našlapaných kilometrů tou zdaleka nejnáročnější šifrovačkou, jakou jsem kdy absolvoval. Pokud zahrnu pouze svoje vlastní pěší přesuny spojené se hrou (včetně navigačních chyb, odboček z trasy atd.), zastaví se počítadlo na neuvěřitelných 45 kilometrech!