Ono při tom svícení taky pomáhalo, když se paprskem pomalu přejíždělo přes ten černý obdélník, což mělo za následek, že písmenka na projekční ploše cestovala kolem středové tečky. To jednak omezilo (asi, nejsem fyzik) vliv případného lokálního poškození tisku a jednak umožnílo lépe odlišit signál od šumu v pozadí. A taky Václav uměl hezky svítit a neklepala se mu ruka, za což mu tímto děkuji.
(A asi se nám taky vyplatilo, že jsme předtím přenosnou bránu rozbalovali jen na skok a pak ji vždy pečlivě uklidili do obalu, aby nepřišla k úhoně)